Nejnebezpečnější aerolinky světa

V prvním lednovém týdnu roku 2004 došlo k hrozivému neštěstí letounu egyptské společnosti Flash Airlines, který se zřítil do Rudého moře. Na palubě stroje mířícího z frekventovaného letoviska Sharm al Sheik tehdy zemřelo 142 pasažérů a 6 členů posádky. Následné vyšetřování prokázalo, že letadlo bylo ve velmi špatném technickém stavu a bylo jen otázkou času, kdy dojde k nějakému neštěstí. Touto tragickou událostí přetekl pomyslný pohár trpělivosti Evropské unie, která od té doby začala zpracovávat black list leteckých společností, jež nesmí létat nad jejím území. Problém je však v tom, že na svém mateřském kontinentu většinou tato nebezpečná a zchátralá letadla dále zůstávají v provozu. V posledních letech se již několikrát stalo, že letouny, které mají zakázáno létat nad Evropou, skončily v troskách.     

Rozvoj cestování na vlastní pěst

Stále více se rozšiřuje turistika, při které jednotliví cestovatelé nevyužívají služeb konkrétních cestovních kanceláří, ale celou dovolenou si naplánují a realizují sami - na vlastní pěst. Podobným způsobem se totiž dá ušetřit mnoho tisíc a navíc program, který si člověk vymyslí, odpovídá zcela jeho představám. Nabídky cestovních kanceláří bývají totiž značně zkostnatělé a dostatečně nevyhovují požadavkům samotných turistů. Počet lidí, kteří si svou dovolenou plánují sami – tzn. nakupují si vhodné letenky, rezervují si ubytování v hotelech a hostelech a hledají vhodné regionální dopravce či půjčovny automobilů pro přepravování se na místě pobytu -, tak neustále roste. Jejich cílem se navíc začínají stávat i daleké a exotické destinace, kam dříve turisté bez cestovních kanceláří takřka nejezdili. Cestování po odlehlých končinách vzdálených kontinentů však znamená, že komfort a podmínky letecké dopravy občas nebývají ideální. Přesněji řečeno o nějakém komfortu se nedá ani mluvit, protože v některých případech jde spíše o život. Na následujících řádcích vám proto chceme poradit, kterým leteckým společnostem byste se při svém cestování mimo Evropu měli rozhodně vyhnout.

Ukázkový příklad problematického dopravce

Jako ukázkový příklad nám může posloužit společnost Air Madagascar. Na základě analýzy informací vyplývajících z prohlídek letadel některých leteckých dopravců Evropské unie na odbavovací ploše v rámci programu SAFA, které provedla Evropská agentura pro bezpečnost letectví, a rovněž na základě inspekcí a auditů určitých oblastí provedených vnitrostátními úřady pro letectví, přijaly členské státy EU určitá donucovací opatření. Existují totiž důkazy o četných bezpečnostních nedostatcích u společnosti Air Madagascar, které bylo uděleno osvědčení na Madagaskaru. Tyto nedostatky zjistily příslušné orgány ve Francii při prohlídkách na odbavovací ploše. Výsledky týkající se letadla B-767 jsou výrazně horší než v případě ostatních letadel tohoto leteckého dopravce. Počet problémů zjištěných při každé prohlídce v rámci programu SAFA, opakující se bezpečnostní nedostatky a skutečnost, že situace se od roku 2010 zhoršuje, jsou příčinou vážných obav o bezpečnost.

Výbor pro leteckou bezpečnost z toho důvodu dne 5. dubna 2011 vyslechl společnost Air Madagascar a příslušné orgány Madagaskaru. Air Madagascar předložil další rozšířený nápravný a preventivní akční plán založený na důsledné ucelené analýze hlavních příčin, avšak nedokázal podat důkazy, že tato opatření již přinesla výsledky. Pokud se tedy rozhodnete cestovat po Africe či Asii, tak se může stát, že vás u společnosti Air Madagascar bude přepravovat některý z vadných letounů, které po Evropě létat nesmějí.

Černá listina ochraňuje cestující v Evropě

Z výše uvedeného příkladu tedy jasně vyplývá, že ostatní kontinenty (především Afrika a Asie) nemají na bezpečností opatření stejný pohled jako Evropská unie. Aktualizovaný seznam EU (ze dne 19.4.2011) dohromady zahrnuje 269 leteckých společností z 21 států, pro něž platí plně zákaz činnosti v Evropské unii. Seznam nejčastěji obsahuje letecké společnosti z Afriky, bývalých zemí Sovětského svazu a jihovýchodní Asie. Každý prodejce letenek v EU, tedy i v České republice, musí mít tuto Černou listinu vystavenou na viditelném místě, aby do ní mohli klienti kdykoliv nahlédnout.

Viceprezident a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura k tomu dodává: „Z nařízení EU vyplývá, že v případě, že si klient zakoupí letenku u prodejce na území EU a letecký přepravce je přiřazen na tuto Černou listinu, je prodejce letenky či cestovní kancelář povinna nabídnout cestujícímu možnost vrácení peněz nebo přesměrování zdarma na jiný let v případě, že se cestující  rozhodl necestovat původně objednaným letem.“

Bez chyby to však není ani v Evropě

Občas se však vyskytnou problémy i u leteckých společností, které jsou z evropského kontinentu. To se týká například portugalského dopravce Luzair, kterému bylo 11.února 2011 pozastaveno osvědčení leteckého provozovatele. Problémy v Portugalsku měl také dopravce White, ale tomu se povedlo všechny sankce zažehnat. V Německu je zase pod drobnohledem společnost Bin Air, u které byly zjištěny rovněž závažné nedostatky. Německo se rovněž potýká s nedostatkem kvalifikovaných technických pracovníků v oblasti letecké dopravy. Výbor pro leteckou bezpečnost se však obává, že k žádnému výraznému zlepšení této situace nedojde. Další evropskou zemí, ve které není u leteckých dopravců vše v pořádku, je Španělsko. V rámci programu SAFA byl totiž zaznamenán rostoucí počet španělských leteckých dopravců, u nichž výsledky prohlídky ukázaly podstatné nedostatky. Největší problémy měla společnost Flightline. Španělsko informovalo Výbor pro leteckou bezpečnost, že na základě nesrovnalostí zjištěných během inspekcí u dopravce Flightline bylo 14. března 2011 zahájeno řízení o pozastavení jeho osvědčení. Následně byly zavedeny preventivní opatření k řešení bezprostředních bezpečnostních problémů.

Země původu nebezpečných leteckých společností

Letecké společnosti, které se nacházejí na Černé listině (Black listu), pocházejí z těchto zemí: Afghánistán, Angola, Benin, Konžská republika, Demokratická republika Kongo, Džibutsko, Rovníková Guinea, Gabon (s výjimkou tří dopravců, kteří provozují leteckou dopravu s určitými omezeními a za určitých podmínek), Indonésie (s výjimkou šesti dopravců), Kazachstán (s výjimkou jednoho dopravce, který provozuje leteckou dopravu s určitými omezeními a za určitých podmínek), Kyrgyzská republika, Libérie, Mauretánie, Mosambik, Filipíny, Sierra Leone, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Súdán, Svazijsko a Zambie. Kromě toho je na seznamu uvedeno deset leteckých dopravců, kteří mohou provozovat leteckou dopravu v EU jen s přísným omezením a za určitých podmínek: již dříve uvedená společnost Air Astana z Kazachstánu, Air Koryo z Korejské lidově demokratické republiky, Airlift International z Ghany, Air Service Comores, Afrijet, Gabon Airlines a SN2AG z Gabonu, Iran Air, TAAG Angolan Airlines a Air Madagascar s oprávněním z Madagaskaru.

Klíčová slova: Angola, Indonésie, Filipíny, Kazachstán, Rusko, Madagaskar, Španělsko, Portugalsko, Německo, Afghánistán

Publikováno: 09.05.2011
Aktualizováno: 09.05.2011
Autor: Ondřej Tůma