Nemoci, které vám hrozí při cestování

Zdravotní rizika cestování

Známé úsloví praví, že „zdraví má člověk jen jedno“. Každý svědomitý jedinec, jehož zálibou je poznávání krás naší planety, se tak před cestou do zahraničí nezapomene informovat, jaká případná rizika v cílové destinaci lze očekávat. Při cestování může člověk přijít do styku s celou řadou různě závažných chorob. Některé jsou efemérního charakteru a dokáží „pouze“ zkazit dovolenou, jiné mohou mít závažné zdravotní důsledky, včetně ohrožení života. V následujícím textu vám předkládáme stručný výčet nejznámějších chorob, které ve světě číhají. Velké většině z nich se dá předcházet očkováním, na které je třeba vždy pamatovat v dostatečném časovém předstihu před odjezdem.

Exotické nemoci

Žlutá zimnice

Žlutá zimnice je extrémně nebezpečným virovým onemocněním, které hrozí převážně v rovníkových oblastech Afriky a Jižní Ameriky. Zbystřit by tak měli zejména cestovatelé vyrážející na dovolenou do exotických oblastí. Přenašečem infekce je vždy komár. V případě tzv. městského typu komár přenese infekci ze člověka na člověka, pokud se jedná o džunglovou formu, přenese komár infekci na člověka z opice. Inkubační doba se pohybuje mezi 3 až 6 dny. Nákaza se projeví bolestí hlavy, zad, svalů, nevolností a zvracením. Postupně se přidává četné krvácení, klasickým symptomem jsou taktéž černé zvratky. Mortalita u nakažených cizinců je až padesátiprocentní. Proti žluté zimnici se lze očkovat, a to minimálně 10 dní před vycestováním. Přeočkování je třeba podstupovat v desetiletých intervalech. Očkování proti žluté zimnici požadují povinně některé rovníkové státy Jižní Ameriky a hlavně Afriky. Mnoho jiných zemí vyžaduje povinné očkování proti žluté zimnici od cestovatelů, přijíždějících z tranzitní země s výskytem této nemoci.

Horečka dengue

Onemocnění dengue, vyskytující se nejvíce v tropických oblastech Afriky, se projevuje horečkou, bolestmi celého těla a vyrážkou. Dengue přenášejí komáři a inkubační doba je 5 až 7 dní. Očkování neexistuje, jako prevence se doporučuje zvolit adekvátní oblečení (tedy takové, které zcela zakrývá kůži) a repelent.

Břišní tyfus

Vážné střevní bakteriální onemocnění provází horečka, bolesti hlavy, nechutenství, vyrážka, vyčerpanost, v některých případech i průjem. Děti se s onemocněním vypořádávají lépe než starší lidé. Zdrojem nákazy je člověk, onemocnění se přenáší stravou či kontaminovanou vodou a inkubační doba je 7 až 14 dnů. Břišní tyfus se vyskytuje v oblastech s teplým podnebím a špatnými hygienickými podmínkami, takže sužuje především rozvojové země jihovýchodní Asie, Indického subkontinentu a Střední i Jižní Ameriky. Očkování je aplikováno v jedné dávce injekcí minimálně 14 dní před vycestováním a je třeba jej obnovit po třech letech.

Cholera

Nebezpečné průjmové onemocnění se přenáší kontaminovanou vodou či jídlem a pravděpodobnost jeho výskytu se zvyšuje především v oblastech vyrovnávajících se s následky nějaké živelné katastrofy, v poslední době tedy například na Haiti. Příznaky cholery jsou křečovité bolesti břicha, zvracení a průjem. Choleře lze předcházet dodržováním hygienických zásad nebo očkováním. Vakcína se aplikuje perorálně ve dvou dávkách v rozmezí minimálně týdne, do dvou let se pak aplikuje posilovací dávka. Aplikace druhé dávky se doporučuje minimálně týden před vycestováním.

Meningitida

Největší nebezpečí meningitidy hrozí v rovníkových oblastech Afriky. Nákaza se šíří kapénkovou infekcí a zdrojem nákazy je člověk. Meningitida má rychlý průběh a projevuje se horečkou a schváceností. Meningitida může končit i smrtí, ale takové případy jsou vzácné. Očkování ve formě jedné dávky probíhá injekčně a je třeba jej podstoupit 2 týdny před vycestováním.

Japonská encefalitida

S japonskou encefalitidou se cestovatel může střetnout ve venkovských oblastech, nejčastěji v  jihovýchodní Asii; nebezpečí nákazy však hrozí i v Pákistánu. Virus způsobující zánět mozku přenášejí komáři. Očkování se doporučuje pouze těm cestovatelům, kteří plánují v zemědělských oblastech zmíněného regionu trávit delší dobu. Očkování se provádí injekčně dvěma dávkami v rozmezí měsíce, přičemž aplikace druhé dávky se doporučuje minimálně týden před vycestováním.

Malárie

Závažné infekční onemocnění, před kterým je nutné se mít na pozoru ve všech tropických oblastech naší planety, si ročně vyžádá takřka milión obětí, drtivou většinu z nich v Africe. Přenašečem nemoci jsou komáři, mezi symptomy patří horečka, tiky, bolesti kloubů, mravenčení, dávení a křeče. Proti malárii se nedá očkovat, nemoci však lze předcházet užíváním speciálních léků (antimalarik) a dalšími preventivními opatřeními, jako je používání repelentu, moskytiéry, vhodné oblečení, omezení pobytu venku po západu slunce a vyhýbání se místům se zvýšeným výskytem komárů, tedy mokřinám atp.

Schistosomóza (bilharzióza)

Závažné parazitální onemocnění způsobují krevní motolice. Největší nebezpečí nákazy pro člověka představují klidné vody subsaharské Afriky, ale i oblasti Jižní Ameriky a Asie, ležící v subtropickém a tropickém pásu. V těchto oblastech se proto důrazně nedoporučuje koupání ve stojatých vodách. Motolice napadají buď močové cesty, střeva nebo játra. Průběh onemocnění se odvíjí od intenzity napadení a rovněž záleží na tom, který orgán byl zasažen. Akutní fáze onemocnění trvá několik týdnů, přichází 2 až 7 týdnů po infikování a projevuje se horečkami, bolestmi břicha a průjmem. Schistosomóza může vést k selhání ledvin, ucpání střev nebo cirhóze jater.

Celosvětově rozšířené nemoci

Vzteklina

Vzteklina je nebezpečným onemocněním centrálního nervového systému. Přenáší se slinami infikovaného živočicha, ve většině případů tak k nákaze dochází pokousáním zvířetem. Délka inkubační doby se pohybuje od 10 dnů do 6 měsíců. Nemoc se projevuje změnami chování, křečemi a poruchami osobnosti. Pokud vzteklina propukne naplno, končí většinou smrtí v kómatu, doprovázenou paralýzou všech svalů. Léčba vztekliny se provádí očkováním pokousaného člověka. Přes fatální důsledky je riziko nákazy nízké a očkování se doporučuje většinou pouze lidem pracujícím se zvířaty, případně cestovatelům dlouhodobě se vyskytujícím v přírodě. Prevenci představuje zabránění kontaktu s neznámým zvířetem. Pokud se rozhodnete před cestou podstoupit očkování, vakcinace probíhá injekčně ve třech dávkách během měsíce, po roce musíte na přeočkování.

Tetanus

Očkování proti tetanu je u nás povinné, takže se nemusíte nákazy obávat, pouze si hlídejte očkovací průkaz, abyste zavčas podstoupili přeočkování.

Žloutenka typu A

Žloutenka typu A je známá jako nemoc špinavých rukou a největší nebezpečí nákazy číhá v oblastech s nedostatečným hygienickým standardem. Nákaza se přenáší kontaminovanou vodou či jídlem. Inkubační doba je zhruba 10 až 60 dní a nemoc se projevuje nechutenstvím a únavou. Očkování se provádí injekčně více dávkami a lze jej kombinovat s vakcinací proti žloutence typu B.

Žloutenka typu B

Žloutenka typu B je závažnějším onemocněním než typ A, zdravotní komplikace se mohou vyskytovat po zbytek života. Přenáší se krví a tělními tekutinami, nepřímý přenos hrozí při používání společných hygienických potřeb s nakaženou osobou. Stejně jako u žloutenky typu A se očkování provádí injekčně více dávkami.

AIDS

Syndrom získaného selhání imunity (AIDS) je způsoben virem HIV. AIDS je nevyléčitelnou chorobou, jejíž průběh lze pomocí moderních léků pouze tlumit, nikoliv úplně zastavit. Inkubační doba nemoci je 3 až 8 týdnů, po kterých se objeví příznaky akutní infekce HIV, podobné chřipce. Poté následuje latentní stádium choroby, během kterého nemocný nepociťuje žádné potíže, završené zhroucením imunitního systému. Virus HIV se přenáší krví a tělními tekutinami. Největší procento nakažených lidí žije v zemích regionu jižní Afriky. Většímu nebezpečí nákazy se všude na světě vystavují sexuální turisté.

Drobné cestovatelské nemoci

Cestovatelský průjem

Průjem je nepříjemným společníkem cestovatele, kterému se nevyhnete při cestě do exotických oblastí a může na vás zaútočit i na jihu Evropy. Průjem se dostavuje v prvních dnech pobytu a většinou po několika dnech odezní. Jeho příčin může být celá řada, od reakce na změnu prostředí až po únavu z cestování. Nejčastějším důvodem však bývá kontaminovaná voda a potraviny. Proto při vašich cestách do subtropických a tropických oblastí dodržujte základní pravidla, pomocí nichž můžete předejít nepříjemnostem. Pijte pouze balenou vodu, odpusťte si zmrzlinu a ledové kostky v nápojích a ovoce, které nejde oloupat nebo není důkladně omyté v pitné vodě. Konzumujte dostatečně tepelně upravené potraviny a nestravujte se v pouličních stáncích. Pitnou vodu používejte i k čištění zubů. Důsledkem průjmu bývá dehydratace, takže dbejte na dostatečný přísun tekutin, pochopitelně za dodržování všech výše nastíněných pravidel. Před cestou si nezapomeňte do vaší lékárničky zabalit lék na průjem, případně si nějaký obstarejte v důvěryhodné lékárně  na místě.

Pásmová nemoc

Při dalekých přesunech mezi místy s velkým časovým rozdílem během jednoho dne vám hrozí pásmová nemoc. Jejími příčinami jsou bolest hlavy, nechuť k jídlu, problémy s koncentrací, špatné spaní i nálada. Příznaky se více projevují při cestě směrem na východ. Přílišnému rozhození vašich  „vnitřních hodin“ můžete do určité míry předejít tím, že se před cestou dostatečně vyspíte a v jejím průběhu budete konzumovat hodně nealkoholických nápojů. Po příletu se co nejdříve snažte přizpůsobit novému časovému pásmu. Další možností je užívání tabletek s hormonem melatoninem, o jejichž předepsání musí rozhodnout lékař.

Publikováno: 02.06.2011
Aktualizováno: 06.09.2011
Autor: Jan Brož